Strato akademie

Vyzkoušejte své znalosti o meteorologii, zeměpisu, atmosféře a komunikačních technologiích s pomocí zábavných otázek, které budeme postupně zveřejňovat na této stránce!

Chcete-li jít více do hloubky, počkejte si na zajímavé články mediálních partnerů Stratocachingu, na které vás včas upozorníme.

Proč meteorologové většinou nevědí, jak bude zítra?

To se vám jen zdá. Úspěšnost předpovědí počasí ČHMÚ je ve skutečnosti mezi 90 a 95 % při předpovědi na druhý den a 85 a 90 % na čtvrtý den. Ale hodnocení úspěšnosti je ošemetné. Zatímco meteorology často zajímá počasí na území celé ČR, nás většinou zajímá přímo jedno konkrétní místo. Spíše než "bude zítra někde na území ČR pršet?”, ale “zmoknu zítra cestou na autobus?” V takové lokální předpovědi pak úspěšnost klesá o 5 až 10 procent. Ačkoli meteorologové disponují superrychlými počítači pro simulaci počasí, nemají k dispozici údaje o počasí všude a vždy. Atmosférický systém je navíc tak složitý, že i při drobných odchylkách je (v souladu s teorií chaosu) přesnost nižší a nižší, čím dále do budoucnosti počasí propočítáváme.

Proč je nebe modré?

Na zdánlivě banální otázku není úplně lehké odpovědět.  Lidské oko vnímá barvy na základě vlnové délky světla. Záření ze Slunce dopadající na Zem obsahuje celé spektrum vlnových délek, včetně všech barev duhy. John Tyndall v roce 1859 zjistil, že modré světlo je při průchodu překážkou (v našem případě "nebem" atmosféry) rozptylováno více, než světlo červené, a popsaný jev byl nazván Tyndallův efekt. Další důvod, proč je pro nás nebe modré, souvisí s tím, že čípky na naší sítnici, které jsou citlivé na modrou barvu, jsou rozptýleným světlem v atmosféře stimulovány silněji, než zbývající čípky citlivé na červenou a zelenou.

Který živočich žijící v Česku dolétne nejvýše?

Světovým zvířecím rekordmanem ve výškovém doletu patrně zůstane jeden sup krahujový, který se v roce 1973 srazil s civilním letounem nad Pobřežím slonoviny ve výšce 11.300 metrů. Jak to, že se sup tak vysoko neudusil, však dosud nebylo vědecky vysvětleno. Prokázán byl i přelet hejna labutí nad Severním Irskem ve výšce 8.800 metrů. Lokátory na zádech husy indické ukázaly, že se tento pták při migraci běžně pohybuje ve výškách mezi 5.000 až 6.000 metrů. Hnízdo čmeláků se našlo v Himálajích ve výšce 5.900 metrů, vylétnout dokáží až do 9.000. Kam se běžně nedostanou zvířata, tam ale prosperují bakterie, které mohou tvořit až 20 procent prachu ve výšce 9.000 metrů.

Proč Země není kulatá?

Země samozřejmě není placka ani krychle, není ale ani dokonalou geometrickou koulí. Je zploštělá na pólech, tedy pokud jí budeme brát míry kolem rovníku, dospějeme k číslu o 21 km většímu, než kdybychom krejčovský metr obkroužili kolem naší drahé matičky Země přes oba póly. Rotace Země toto zploštění pomalu, velmi pomalu zvětšuje. Dokonalý tvar narušují i hory a oceány, ale v daném měřítku nijak výrazně. Kdybyste zmenšili Zemi na velikost pingpongového míčku, žádných nerovností ani odlišností od koule byste si nejspíše prostým okem nevšimli.